Existenci Farmaparku Soběhrdy jsem zaregistrovala někdy v květnu a nadchl mě natolik, že jsem nám hned koupila vstupenku. Měla půlroční platnost, což jsem považovala za výhodu, ale ukázalo se, že to výhoda vůbec nebyla.
Už poměrně dlouho totiž sháníme auto (nebudu specifikovat jak dlouho, protože už je to opravdu trapné) a jelikož můj muž i já jsme v tomhle ohledu naprostí laici, asi ještě dlouho shánět budeme (pokud náhodou znáte někoho, kdo se v autech vyzná a byl by ochoten nám pomoct, dejte vědět. Tohle je podle mě obrovská díra na trhu). Takže si auto půjčujeme, čímž sice oproti tomu, kdybychom auto vlastnili, jistě ušetříme, ale člověku (rozuměj mému muži) to tak nepřijde a snaží se na půjčovném škudlit, jak to jde. Tedy půjčovat jen v případech nezbytně nutných a pouze na nezbytně krátkou dobu. Takže se i tenhle výlet odkládal a odkládal, až se nekompromisně přiblížil konec platnosti vstupenky – což byl konec října. Ne úplně ideální termín, na tenhle výlet…
V Praze nám to ještě nepřipadalo tak strašné – chladno sice bylo, ale nic, co by nešlo vydržet. O 50 km dál, tedy v Soběhrdech, už to bylo horší. Sychravo, mrholení a ledový vítr. Po otevření dveří auta jsem měla sto chutí je zase zabouchnout a jet zpátky domů. Což by byla jednak škoda, jednak by mě muž za tenhle nápad roztrhl, když už půjčil to auto :-D. Takže jsem se přemohla a vyrazili jsme.
Děti byly od samého začátku nadšené. Hned za vstupní bránou je budova s kójemi pro zvířata, kam jsme mohli jukat skrz drátěné pletivo. Byly tam husy, slepice, asi 4 druhy prasat... Děti pobíhaly od jedné kóje k druhé, ukazovaly si, kdo kde je a pištěly nadšením. Zima jim evidentně vůbec nevadila. Mně vadila hodně, ale i tak jsem ocenila, v jakém prostředí se nacházím. Jakkoliv mám Prahu ráda, vždycky si užívám, když se dostaneme ven, tím spíš do přírody. A tady to je opravdu nádherně. Nejen farma samotná, ale i ten výhled kolem.
Mezi pastvinami děti neúnavně lítaly a my měli co dělat, abychom jim stačili. A trnuli jsme hrůzou, kdy zakopnou a rozplácnou se v kaluži. Naštěstí nezakoply, ale byly otrávené jak škeble, že je omezujeme a že jim zakazujeme chodit na místní atrakce. Kromě zvířat, kterých je tam snad 60 druhů, jsou tam totiž i hřiště pro děti, trampolíny, lanové prolézačky, tobogán, taky se tam griluje, je tam možnost opéct si buřty, krmit zvířata, povozit se na ponících – prostě fantazie. Bohužel, když je 5°, fouká ledový vítr a prší, moc z těchhle atrakcí si neužijete. Některé byly zavřené, u těch zbylých jsme usoudili my, že bude lepší, je vynechat. K velkému zklamání našich dětí – ty se cítily speciálně ukřivděné, že jsme jim zakázali hřiště, kde se hraje s vodou. Zatímco já a můj muž jsme klepali kosu, děti by se klidně cákaly v ledové vodě.
Naštěstí – a to byl důvod, proč jsme tenhle výlet absolvovali počasí navzdory – disponuje farma i krytou a vytápěnou hernou. Zaslechli jsme, že někteří prohlídku farmy vzdali a zamířili rovnou tam, což na jednu stranu chápu, protože po té hodině venku jsme byli zmrzlí jak preclíky, na druhou stranu do herny (i když ne takové) můžeme i v Praze. A i v té zimě stálo za to tu prohlídku absolvovat, i když i my velkou část vynechali. Částečně proto, že už jsme se těšili do tepla, částečně z toho důvodu, že jsme se domnívali, že "za tou zatáčkou už stejně nic není". Když jsme pak roztáhli mapku, docela jsme zírali. Ale stejně nevím, co by tam muselo být, abychom se donutili jít dál. Možná jednorožci :-).
V obrovské herně mají prolézačky a skluzavky a také spoustu dřevěných „cihliček“, s kterými se děti – jak naše tak i ty ostatní – zabavily opravdu na dlouho. Stranou areálu pro děti je pult s občerstvením a lavice se stoly, kde jsme s mužem strávili většinu času, protože děti nás prakticky nepotřebovaly.
Jediné, co bych vytkla, byla absence novin nebo časopisů – když už má člověk chvíli klid od dětí, je škoda, nemoct to pořádně využít. Mají tam wifi, ale ty časopisy bych ocenila víc. Že tam mají i restauraci, jsme zjistili až při odchodu, takže v tomhle ohledu recenzí neposloužím, ale vzhledem k tomu, jak vypadá zbytek farmy, věřím, že ani tato část nebude odbytá. Suma sumárum, strávili jsme tam báječné odpoledne a rozhodně se vrátíme. A rozhodně to bude na jaře nebo v létě :-D Stojí to za to, i když je hnusně, ale v hezkém počasí to musí být naprosto fantastické.
